Hrubá motorika aneb proč cesta k prvnímu slovu vede přes kaluže a prolézačky

Možná to zní dosti překvapivě, ale věděli jste, že skákání z kamene na kámen či chození po obrubníku může vašemu dítěti pomoci lépe mluvit? Dnes se podíváme na pohyb celého těla, který představuje pomyslný základní kámen pro rozvoj řeči i dalších schopností.

Tělo a mozek jako spojené nádoby

Pohyb a řeč spolu souvisí mnohem úžeji, než si myslíme. Není to náhoda, protože mozková centra zodpovědná za hrubou motoriku a za jazykové schopnosti leží v těsné blízkosti a neustále spolu komunikují. Pohyb zkrátka připravuje mozek na mluvení.

Jak hrubá motorika ovlivňuje komunikaci

Rozvoj velkých svalových skupin, tedy hrubé motoriky, dává dítěti dovednosti, bez kterých se v komunikaci neobejde. Patří mezi ně například tyto oblasti.

• Koordinace a orientace – Pomáhají dítěti lépe vnímat své tělo i prostor kolem sebe, což usnadňuje chápání pokynů a vnímání slov.

• Propojení hemisfér – Aktivity jako lezení po čtyřech propojují pravou a levou mozkovou hemisféru, což představuje nezbytný předpoklad pro plynulou řeč.

• Slovní zásoba a gramatika – Děti s bohatým pohybovým životem často rychleji rozvíjejí slovní zásobu i správnou výslovnost, protože jejich tělo a mozek pracují v dokonalé harmonii.

Pamatujete, že každý skok do kaluže nebo zdolání prolézačky na hřišti je vlastně skrytým tréninkem pro jazyk a mluvidla.

Tipy na hravý rozvoj pohybu doma i venku

Nemusíte hned dítě zapisovat do atletického oddílu, ale stačí zapojit pohyb přirozenou formou do běžného dne.

1. Zvířátkové rozcvičky

Zahrajte si na žábu, hada nebo slona. Napodobování zvířat je skvělý způsob, jak zapojit různé svalové skupiny hravou formou.

2. Domácí opičí dráha

Využijte polštáře jako kameny v řece, dětský stůl jako jeskyni na prolézání a malířskou pásku na podlaze místo provazu pro akrobaty.

3. Hry s míčem

Házení, chytání nebo jen podávání si míče nad hlavou trénuje koordinaci oko-ruka, která je důležitá pro pozdější psaní i soustředění.

Kdy je dobré se poradit

Každé dítě má své vlastní tempo. Pokud se vám ale zdá, že je vaše dítko výrazně neohrabané, často padá nebo se pohybu záměrně vyhýbá, je vhodné konzultovat stav s dětským lékařem.